Od relaxace zas do práce

Publikováno: 10. Květen 2009

Poslední dva týdny přesněji od 27.04.2009 do 08.05.2009 jsme se s mým kamarádem Jirkou vydali na již dlouho plánovanou výpravu za relaxací. A za trofejními úlovky na svazovou vodu ČR.

Dnešní článek bude tak trochu jiný a spíše Vám ukáže jak se dá krásně relaxovat a za druhé bude jednoznačně sloužit jako místo kam odkážu přátele abych se mohl pochlubit úlovky. Ale teď už se pustím do popisu celé výpravy.

Cíl výpravy

Před odjezdem na rybářský revír jedné ze svazových vod v ČR, jsme měli jednoznačně určen cíl. A to aby Jirka chytil rybu ( Kapra Obecného ) přes deset kilo a případně posunul svůj dosavadní rekord 10,90 kg o nějaký ten gram či v lepším případě kilo nahoru. Můj cíl, byl vzhledem k tomu že chytám teprve 11 měsíců, skromnější a to zvýšit si osobák alespoň o několik centimetrů – můj dosavadní rekord chycený 09.04.2009 měl 62 cm a 6 kg a ten předešlý 56 cm s váhou 3,5 kg. S tímto jsme tedy vyjížděli na výpravu.

Technická stránka věci

Na rybářskou výpravu za kapry je potřeba vzít několik nepostradatelných věcí. Naše loňské výpravy měly maximálně 5 dnů a tak bylo potřeba zvážit co všechno bude třeba vzít sebou.

Kromě krmení, nástrah a návnad nesmí chybět výbava s dvěma pruty, minulý rok jsem si pořídil na zkoušku pouze jeden a to pro typ lovu Feeder, letos jsem se rozhodl, že svou výbavu zdvojnásobím, nečekal jsem však, že ještě v den odjezdu cca 1,5 hodiny před ním budu stát v rybářství a čekat až mi jej dodavatel přiveze. Peripetií před odjezdem bylo mnoho a ve většině případů kromě dodavatelů hrála svůj díl i Česká pošta, která opět „nezklamala“.

Nakonec se ale podařilo za 5 minut 12 dát vše dohromady a mou výbavu zkompletovat a již jsme mohli naši výbavu cpát do auta kamaráda Petra. To praskalo ve švech a sedělo na dorazech. Každopádně na místo jsme odjeli a dojeli relativně včas ještě s jednou zastávkou u mě doma – zapoměl jsem si totiž kšiltovku s čelovkou, bez které bych se neobešel.

Příjezd hledání místa a vybalovací horečka

Místo jsme si našli na mapě a s radou dalšího kamaráda Michala, ale i tak jsme ještě zvažovali zda na něm roztáhnout bivaky a další vybavení, neboť bylo relativně malé. Nakonec jsme ale usoudili, že vzhledem k větru a dalším faktorům to bude místo vhodné. Začali jsme vybalovat a testovat zda se na místo s bivaky vejdeme, za námi tak 1m se rozprostírala krásna bažina, která by se mohla v případě prudších dešťů vylít, ale spoléhali jsme na to, že se tak nestane, což nyní mohu také potvrdit. Do večera jsme ještě nahodili a s několika nesekatelnými záběry a tedy bez ryby na břehu jsme si šli lehnout s nastaveným budíku na 6 tou raní.

První týden lovu aneb neberou

Do středy jsme neudělali ani záběr. Tehdy jsme každý vytáhli jednoho kapra, a pokračovalo až do pátku další ticho. Nepřálo nám počasí a bylo moc hezky, ryby se tak stahovy do klidných zátok, kde se nedalo chytat, a tam se chystaly ke tření. Naštěstí pro nás, začal foukat silný vítr a po několika málo záběrech a rybách na břehu se nám začala zlepšovat nálada.

Po velké krmné kampani, kterou jsem od úterý začal jsem zastavil, neboť počet záběrů byl opravdu nízký a začali jsme laborovat co a jak dál. Přemítali jsme i nad změnou místa, ale nakonec po vlídném větru přímo k nám a slibovanému dešti jsme zůstali na svých místech. Od rybářské stráže a ostatních rybářů jsme navíc zjišťovali , že dohromady s Jirkou máme na kontě více ryb než ostatní rybáři na celém revíru za stejnou dobu řádově ( 8 kaprů – opravdu velmi málo! ).

Víkendové návštěvy a dobrá atmosféra

O víkendu se za námi přijely podívat rodiny a přítelkyně, kterým děkujeme moc za proviant v podobě jídla. To na rybách není nikdy moc pro gurmány a tak řízky a bramborový salát vykouzlili velké úsměvy a našich tvářích. Navíc vyměněná plynová bomba a dovoz několika litrů vody na vaření nám vytrhlo trn z paty a odstranilo obavy, že nám jedna ze zmíněných cenných komodit dojde. Benzinky a restaurace byly docela daleko.

Spousta veselých příhod a různých vyprávění při čekání na záběry, které nepřichází nás rozptyluje a dozvídáme se spoustu novinek od ostatních.

Druhý týden začína na minulé výpravy se vzpomíná

V pátek se svým bratrem Jakubem dorazil i Michal a rozbalili si bivaky na místo dále od nás. Ještě jednou jsem zkusil masivní krmnou kampaň ale efekt se nedostavil a tak jsem ji nadobro ukončil. Do pondělí přišlo pár ryb. Nový týden jsme začínali s úsměvem na rtu, neboť jednoznačně díky teplotě vody a počasí nemohlo dojít ke tření ryb a ty se začaly vracet čímž stoupl počet záběrů nejen nám ale i ostaním rybářům. Ti však narozdíl od nás chodí k vodě, jako do masokombinátu a sportovní rybolov „chyť a pusť“ jim opravdu nic neříká. Po víkendu tak začíná nový týden a my se snažíme vymýšlet „jak na ně“. Michal sdílí naše obavy a stěhuje se ještě dál od nás. nakonec se s Jirkou snažíme zvýšit naše šance prodloužením náhozů a vytvoření vějíře ve vodě, aby naše montáže byly co nejdál od sebe a zároveň jsme zabrali co největší plochu vodní hladiny.

Už bylo na čase – čarovné úterý

Do úterý jsme nachytali pár pěkných kapříků, ale bohužel žádný trofejní se nekonal, ve středu však přišla již velmi pěkná ryba, která se podařila zdolat Jirkovi na jeho „klacky“ jak je přátelsky nazývám. Kapřík měl něco přes 8 kg a i když nebyl přes 10 kg na čež z prvu vypadal, zlepšil nám náladu. Večer se podařilo ulovit Michalovi a Kubovi dvě pěkné ryby 10,5 ( lysec ) a 11,5 kg (šupík ). Pro Kubu byl 11,5 kg krasavec nový osobák, a navíc double, Jirka jim tedy šel pomoct s focením. Já jsem zrovna stepoval u prutu a měnil nástrahu. Jelikož jsem nemohl odejít od prutů říkal jsem si škoda že neuvidím na živo tak krásné ryby a prudce jsem se opřel do prutů. Když přišel Jirka poreferoval o úlovcích a večer plynul.

Blížila se půlnoc a pomalu jsme se chystali vytáhnout montáže z vody a připravit je na druhý den. Když jsem ležel v bivaku a najednou se ozvál můj pípák. Bylo 23:53 přiběhl jsem k prutu a s otázkou na Jirku, který vykukoval z bivaku: „Jede?“ na čež odpověděl „Jede!“ Jsem prudce zasekl. I po záseku však stále nemohu dobrzdit cívku a už jí držím i rukou, aby se mi podařilo kapra otočit – prut mám ohnutý do absolutní paraboly. Postupně začínám zdolávat a mě již začíná být jasné, že to bude pořádný kolos ( pokud není na testech ruská ponorka ). Zdolávám asi 15 minut přičemž několikrát se ryba rozhodla, že se ji ke břehu nechce a vymotala mi další metry vlasce z cívky. Když už je na dosah, Jirka jde do vody podebírat, ve světle našich čelovek se obrací opravdový kolos Jirka se snižuje aby dobře viděl ( já říkám, že se mu podlomila kolena ) a ryba je v podběráku. U břehu se slovy tuhle nezvednu levou rukou jako tu Michalovu mi bylo jasné, že jde o opravdu velkou rybu. Nový osobák nádherný Kapr Obecný – Lysec s mírou 90 cm a váhou 13,3kg se lesknul na podložce.

Jsem ohromen velikostí ryby a konstatuji, že jsem chtěl stoupat pomalu ryba s velikostí 65 cm a 7 kg by mi udělala také obrovskou radost, ale tohle byla opravdu ryba! Jirka pouze dodává, že jsem ho nemohl nechat ten den vyhrát s jeho 8 kg kapříkem, ale moc dobře se baví při mém zírání na kolosální rybu ulovenou na můj nový proutek se silonem dělaným maximálně na 4 – 6 kg ryby… :o) Pro znalé: silon 0,20 mm. A Prut Light feeder, jehož křivka se zdála špičková, dokud ho neohla tahle ryba. Teď už vím, že má akci parabolickou :o)

Celý druhý den mě bolí záda z focení a zdolávání, přece jen držet před sebou kluzkých 13,3 kg a hlídat aby se rybě nic nestalo není žádná sranda. Ryba byla samozřejmě stejně jako všechny ostatní vrácena vodě. Do půl 3 tí do rána nemohu usnout kvůli euforii a litrům adrenalinu vyplaveného do mých žil při zdolávání. Ještě zálohuji fotky do databanky a usínám.

Další den chytá Jirka svůj nový osobák 12,94 kg 86 cm – nádherného šupíka, a já jsem moc rád, že i jemu se podařilo překonat svůj rekord, avšak v našem týmu jej stále držím já s mým kolosálním lyscem, což mu samozřejmě druhý den připomínám. :o) Porovnáváme zážitky a koukáme na fotky, a jdeme spát s tím, že se výprava povedla stála nám za to. Mě se den moc nepovedl neboť jsem neproměnil dva záběry, které jsem sekal do prázdna. Rozhoduji se pilníkem nabrousit háčky – nechtělo se mi převazávat montáž a doufám, že se mi před odjezdem podaří zdolat nějakou rybu mezi mými dosavadními rekordy jelikož vznikla mezi nimi velká skulina! :o)

Čtvrtek se unáší v klidném duchu a oba dva již přemítáme nad výpravou dojídáme lepší jídlo a popíjíme čaj já pouze podotýkám, že by bylo fajn povodit si ještě jednou než odjedeme takového koně jako předevčírem a ideálně, kdyby to byl tak krásný šupináč, jako ten Jirkův. Rozhodl jsem se totiž změnit podmínky mých rekordů a začínám kapry počítat i jako poddruhy. V tom se ve 23:15 ozývá znovu můj pípák. V duchu si říkám, snad tenhle záběr proměním po dvou předešlých nezdarech. Sekám a prut se ohýbá do známé paraboly. Bojovnost této ryby je podstatně větší než mého předešlého úlovku během zdolávání a souboje o každý centimetr vlasce. Zdá se že to nebude kapr a pokud ano tak nad 15kg, ale možná Sumec, nebo Amur. Dělám co můžu, jemně zdolávám a snažím se přivést rybu blíže asi nadesátý pokus ji dostávám přes hranu vzdálenou 15 metrů od břehu, u které bylo velké nebezpečí, že o rybu přijdu. Ryba dělá na vodě obrovské víry a já se jen modlím ať vše vydrží ( hlavně silon ). Dostává se do mělčí vody a já ji spatřuji, mám radost je to rozhodně kapr a šupík, je mi jasné že jde o rekord v šupících, ale Na Lysce asi mít nebude, stavbu těla má ale výbornou! Když ji Jirka zdvihá z vody a nese na podložku je mi jasné, že hranice 15 kg pokořena nebyla, ale přes 10 kg tato ryba mít bude. Je to tak 11,5 kg živé váhy se na mě směje z podložky.

Zadní ploutev velká jako mé dvě ruce je příčinou toho dlouhého souboje. Jde o velmi dobře stavěného bojovného kapra, který mi opravdu dal hodně zabrat a následující focení je pro mě utrpení což potvrzuje můj výraz na fotce. Znovu mě začínají bolet záda a tato krásná ryba mi při zdolávání jednoznačně ukázala jak rychle strávit večeři, neboť mi kručí pořádně v žaludku, rybu pouštím a mám znovu euforii a vysokou hladinu adrenalinu v těle jako při mém osobáku z úterý. Rozhodujeme se, že nepůjdeme spát a počkáme do 4 na nahazování, ale ve 2 ráno to vyčerpaní balíme a já s blaženým pocitem usínám. Den před odjezdem jsem věděl, že tahle výprava stála za to a krásné pocity ze zdolávání těchto dvou ryb si budu pamatovat do konce života. Nahazoval jsem ve 4 ráno a stále jsem měl v obličeji úsměv i když teploměr ukazoval 4°C v pátek mě nemohlo prostě nic rozhodit.

Velké balení a odjezd domů

kolem desáte začínáme balit a spokojeni s výpravou si užíváme paprsků slunce, které suší naše věci a bivaky. Ve 12 balíme i pruty a rozloučil se snámi 46cm kapřík, kterého Jirka zdolal v půl sedmé ráno. Skládáme věci do auta ( konečně úročíme ty hodiny strávené u Tetrisu. Fráze Houmera Simpsona ) a vyrážíme domů. Ještě během cesty plánujeme výpravu další, neboť po úvodním slabém týdnu jsme byli opravdu velmi navnadění posledními dny. Já akorát trochu smutný, že jsem svůj osobák zdvojnásobil a můj plán postupně růst nemůžu již uskutečnit ( Dělám si legraci jsem nadšený, že se mi podařilo zdolat takto krásné ryby! ). Tak uvidíme, kdy budu zase relaxovat na rybách. Ale nebojte nějakou dobu teď budu pracovat. Snad :o)

Ještě podotknu závěrem, měřím 200 cm a vážím okolo 100kg, jen ať máte možnost proporcionálního srovnání mě a ryb. Pro všechny rybáře – Obě ryby zdolány prutem určeným na Feeder ( Light Feeder ) s elektronickým signalizátorem záběrů. S nástrahou umístěnou na vlas. Mohl bych si pořídit kaprové pruty, ale nevidím k tomu žádný důvod, takové koně jsem měl na prutu zatím dva a oba jsem zdolal. Samozřejmě byla mým pomocníkem štěstěna, nejen proto, že ryby zabraly, ale že vydržely montáže. Světový rekord 41 kg asi na feeder nezdolám, ale těším se až najdu na našich svazových vodách rybu, se kterou na feeder budu mít zásadní problémy. Do té doby budu využívat tyto pruty, na kterých si člověk díky jejich pružnosti vychutná i 20 cm plotici. Kapr nad 10 kg, však dá feederu úplně nový rozměr a já jsem šťastný, že se mi podařilo obě ryby vytáhnout a užít si nádhernou akci prutu.

Každému kdo pracuje hlavou bych chtěl dále doporučit, aby si našel nějakého koníčka, kterého může trávit v přírodě, neboť relaxace je pro hlavou pracující velmi podstatná věc! Můžu doporučit z mých koníčků focení, rybařinu a cyklistiku. Dá se to navíc vše spojit a pokud používáte nějaké mobilní zařízení ( iPhone ) můžete i občas pracovat na delších pobytech.  Já byl v práci na této výpravě vždy od deváté hodiny, dokud jsem neudělal vše potřebné, nebo nepřišel záběr. Mé projekty potřebují občasný zásah, a vyřizování e-mailů rovněž. .o)

Rád bych ještě poděkoval přítelkyni a její rodině za návštěvu a dovezený proviant, mé rodině za podporu. Jirkovi jako výbornému parťákovi a mému rybářskému Guru, Petrovi za odvoz a návštěvy, a všem co přišli poklábosit či poslali SMS, e-mail nebo zavolali.